Bílovický Amaterský
Chrámový sbor

Ve velké většině kostelů, jak u nás, tak v zahraničí, existují menší či větší sbory, které vystupují převážně při bohoslužbách a podobných příležitostech. Také při našem kostele v Bílovicích nad Svitavou řadu let pracoval maličký pěvecký sbor, který obvykle zpíval několikrát do roka převážně na velké svátky - vánoce, velikonoce atd.

Po úspěšném hostování v Adamově v roce 2003, kde jsme se představili s naší velikonoční mší (Mše sv. Johanna Zlatoústého v úpravě N. Kapitána), jsme se díky velkému nadšení zpěváků rozhodli naši činnost značně rozšířit a začít zkoušet a vystupovat pravidelněji.

Od května 2003 pěvecký sbor vede Bronislav Tomáš, mladší varhaník bílovického kostela. Přihlásilo se mnoho nových lidí, takže v současné době má náš sbor již 30 stálých členů ve čtyřech hlasech. Také jsme vystupovali při několika bohoslužbách - zejména u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje a sv. Václava. Během letních prázdnin 2003 jsme také zazpívali na slavnostním večeru památky upálení mistra Jana Husa.

O vánočních svátcích 2003 se naším kostelem rozezněly koledy mnoha evropských národů - všechny v originálních jazycích - jako je například polština, němčina, srbština, angličtina ale i řečtina a švédština.

Náš současný repertoár tvoří skladby všech stylových období od gotického chorálu přes renesanční milostné písně, světové i české baroko až po černošské spirituály a tradicionály a moderní českou vážnou hudbu.

Naše zkoušky se konají dvakrát týdně - zkoušky celého sboru, popřípadě čtyřikrát týdně zkoušky po jednotlivých hlasech.

Moc bych si přál, aby naším cílem vždy byla snaha co nejlépe interpretovat třeba i malá hudební dílka tak, aby vždy přinášela to zvláštní, podivné kouzlo, neopakovatelnost a nadčasovou, neuchopitelnou harmonii, která provází každou notu zazpívanou či zahranou s láskou a radostí v duši. Myslím, že každý, kdo někdy zpíval v menším, či větším sboru, zná ono kouzlo a také to podivné chvění a radostný pocit, který se jakoby najednou rozhostí v duši, když se prostorem rozletí akord zpívaný těmi nejkrásnějšími nástroji světa - lidskými hlasy.

Přál bych si, abychom s pomocí všech zpěváků dokázali, že i menší sbor v malém kostele, dokáže dělat velikou a nádhernou hudbu, a děkuji všem, kteří mě v tom dnes a denně nezištně pomáhají a utvrzují mě tak v radostném pocitu, že i v dnešní technické, rychlé a uspěchané době se stále najde čas i nadšení pro věci, jež těší a posilují lidskou duši.